Je to už hafo járů, co v jednom kingálství lajfčil king kterej měl tři vodlitky. Kocny už to byly fešný, lejtka jim jen fajrovaly a kingálovi hrabalo štriclou, kerá z nich schlamstne jeho sicnu. Stará mu zagrebovala už dávno a tak neměl s kým by vo tem hodil hantec. Dal echo do světa, že chce vogólovat tři svý šroply. Asi tak za dva metry doklapali tři hofírci,  kerejm ale nešlo vo kocny, ale vo goldnu kerá z té gólovačky kápne. Kingovi ale furt klapalo štriclou, kerá z tech tří bude mít sicnu po něm. Nakonec mu vyrval skobu z čapy jeho šaškec. No a tak si kingál zavolal svoje vodlitky na tepich. Hantýroval:
    „Teď tady vybalíte jak su vám  přilitej u hercny a keré budu nejvíc tak ta vyfasuje sicnu po mě.“  První hlásí:
    „Fotr, seš mi milé jak drahý grymle.“  Von na to dobrý.Ta druhá hlásí:
    „Fotr seš mi milé jak goldna.“  Von na to:
    „Taky gut.“  No a ta třetí co se menovala Mařena už to měla progoumaný a hantýruje:
    „Fotr seš mi drahej jak salcna.“ Kingál málem spolkl záklopku a vystartoval:
    „Co to na mě jedeš za serpentýny. Snad blbě gómu. Hoď to eště jednou.“ No a tak vona hlásí znova.:
    „Fotr seš mi milej jak salcna.“ Nato von už vyjel:
    „Jeď pali aus z mýho kéru nebo zmerkneš tu mlatu!“
    A tak si ta nejmladší sbalila pingl na hrb a hrnula štatlem pali. Mezitím kingál nechal hodit hlášku, že chce veškeró salcnu z celýho štatlu do kéru. Když to bylo ales na kupě vyklopili do nejbližší vasrůvky. Salcna byla v momentě v kopru a kingál se rozhodl, že všem dokáže jak je ten jeho tunel v lati. Jenže ta némladší měla old gut progómaný a gómala co fotrovi vo salcně hantýrovala. Jak štatlila lesem, potkala babku, kerá ju nechala durchčit u ní v kéru. Pré, nelam si hercnu, Mařka, von to časem zgómne, co zfachčil za podělávku a pak se zmerkne co a jak.
    Kingál zatím nechal ufachčit medovó pijatyku, jenže ales hafo se ekluje. Za pár metrů bylo všem na tyčku, reychy imrvere plný, štricle se jim motaly a cemry škrundaly, prostě chyběla salcna.
 
    Když kingál jednó házel čučku z fenstru aus, zgóml fešnou kocnu jak salcní vodlitkům brzdu. Hned nalifroval dvókolák goldnou, drahýma grymlama a v holpecu s kérovým štatlil pro salcnu k babce. Baba byla napružená, mázla je čaganem a hnala je pali. S domláceným hrbem šlapali štreku do kéru, když se scukli s hofírkama. Ti hned hodili helfku s dvókolákem, ale hned za rohem zmákli čelem zpět a pila pali . Jak ale letěli,  nemohli se dohantýrovat, kdo sbalí kolik a dvókolák skončil v rybálu a tak měli hóby.
 
    Maruška se v lese dala do holpecu s fyšlařem a zbylý dvě kocny už na hradě filcoval myslivec a špilař na kozí dechy. Mezitím se king domákl co zfachčil za mošnovinu a vyrazil do štatlu, aby kóřil co si vo něm vostatní hantýrujó. Jak se tak šmrncl štatlem, kópil geniální nápad. Když najde Mařku, tak by bylo ales O.K. Jenže, jak byl zčuchanej, zakufroval v lese a padl do rybálu. Jak tak lapal vasrůvku, gómal, že hodí lajvce mávačku. Najednou ale vyjel na břeh a když se vracel do kéru, potkal Mařku. Ta mu hodila do klepet škopek plné salcny. Prej to je ales co zbylo. Jenže kingál už byl v lati a hantýroval, že na sebe hází kakáč, ale hlavně aby byla salcna pro vostatní. A jak tak lifroval salcnu ze škopku do bečky, salcna padala a padala a padala. Prostě ji bylo hafo a kingovi došlo, že škopek nemá dno. Tehdá se domákl, že když Mařka hantýrovala, seš mi drahé jako salcna, měla pravdu. Salcna je tuty nad goldnu.