Vo kole, co visí vedle krokóša v Rathausu se hantýruje
a pré je to na tuty, že ho ufachčil lednické kolář Birk.
Jednó v járu 16 kol 38, když zoncna rumplovala se
po hokně scukli všeci kámoši z Lednice v knajpě na dóšek vajnoška. Nechyběl
mezi něma ani Jura Birkuj, kolářské machr, vo kerým se hantýrovalo, že
je machr na hoknu a byl vyhlášené po celým vokolí. Babáče moc neprožíval
a tak bylo jasný, že na hoknu měl času dost. Jenže, jak přibévalo vajnoša,
začal Birk valit jeden klín za druhým až najednó zahulákal:
„ Hoši, vo co, že zétra morgen vo šesti, jak vyhópne
zoncna, vtruknu do lesa, sejmu strom, ufachčím z něho kolisko a ešče ten
den ho dovalím do Štatlu, než zavřó vrata. „
Všici si z něho dělali šorfky a lochčili se jaká
je mošna a esi není náhodó potróblé, protože to by musel makat až by se
z něho hulilo a to je radši lepší hópnót na škopek nebo na ňákó koc. Ale
nakonec ve finále mu hlásili, že esi bude takové machr, tok mu máznó 12
toláčů, ale když to nezmákne, tak příště sajtně v knajpě prolepí celé tah.
Plácli si a šli slopat vajnoš. Až na Juru. Ten šel durchčit. Nachystal
si cajky, škopky, ňáké dlabanec a festovní traťůvky, aby to do toho Štatlu
stihl a nezakalil někde před bránó na módr a vymlácený haksny.
Jura byl fakt machr, žádná podělávka. Hokna ho fakt
bavila. Než na brněnskéch kirchnách začali bimbat Ave Maria, prolítl Židovskó
bránó přes Zelňák do Rathausu. Tam vyjevenýmu purkmistrovi navalil ufachčený
kolisko. A protože to byl fakt špicové kósek, máznul ho purkmistr, kerýmu
hókali Gába Šrámuj, vedle krokóša pod Rathaus.
A tak Jura Birkuj vyhrál. Shrábl 12 toláčů, ale moc
v pohodě nebyl. Všade ho začalo répat, hercna špatně fachčila, lovů ubévalo.
Všici byli za jedno, že mu při hokně na kolisku pomáhal sám pekelné a proto
se mu začali vyhébat. Hokny ubévalo, až ve finále machrovské kolář zakalil
v bídě.
Birkovo kolisko můžete dodnes zgómnót pod Rathausem
jak visí a vzpomíná na Juru jaké to byl machr.